Fotogalerie: - V Teplicích proti muslimům
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Na ministra financí Andreje Babiše se začíná valit jeden problém za druhým. Nejprve jeden z jeho náměstků Martin Pros podal podnět České národní bance, aby prošetřila podezření z manipulace mezibankovní úrokovou sazbou Pribor. Toto velmi vážné obvinění, které může rozkolísat český bankovní sektor a ohrozit zejména dluhovou službu státu, vyvolalo ostrou reakci ČNB. Babišův první náměstek Lukáš Wagenknecht zase podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, nominované hnutím ANO, ohrozil čerpání evropských peněz ve výši 650 miliard korun. Jejich řádné čerpání měl zajistit monitorovací systém, který vytvořil její úřad, ale Ministerstvo financí jej tvrdě kritizuje v auditu, který byl odeslán Evropské komisi.
Andrej Babiš z návštěvy Spojených států vzkázal, že svého prvního náměstka, který byl za audit zodpovědný, požádá o písemné ujištění, že byl audit kvalitní, a poté zváží další postup. „Chápu, že se z různých stran kdekdo snaží zjistit, kdy se hnutí ANO začne rozpadat a kdo bude loajální nebo neloajální vůči panu Babišovi. Nejde jenom o tyto aféry, které proběhly tiskem, ale hledají se důvody, proč jel do Ameriky, s kým se tam setkal a nesetkal. A zdá se mi, že pozornost spíše mediální scény než politiků je zaměřená na pana Babiše, protože se jim stále zdá, že ta očekávání o rozpadu hnutí ANO se nesplnila, a tak se hledá, co je po ruce a co by se dalo využít,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.
Fotogalerie: - Stop TTIP
Šéf ANO je na návštěvě USA a ministryně za jeho hnutí spustila povyk
Zmíněné kauzy představují něco jiného než dosavadní útoky opozičních TOP 09 a ODS, pro něž jde často o nejjednodušší možnost zviditelnění. „U nich to je pochopitelné, protože tyhle strany nemají žádný argument, tak se chytají administrativních problémů nebo problémů vládnutí. Ale tohle jsou pro veřejnost tak obtížně srozumitelné problémy, že pokud nemáme důvěryhodné informace, tak si k tomu netroufnu zaujímat nějaké stanovisko. Jediné, čeho si mohu všimnout, je, že se to děje v době, kdy je Andrej Babiš v zahraničí. Nevím, v jakém je spojení s ministryní a proč ona s tím chodí na veřejnost a teprve poté za předsedou hnutí a šéfem resortu financí. To je mi skutečně nesrozumitelné. Ale abych z toho usuzoval na nějaký rozklad hnutí ANO, to by bylo přání otcem myšlenky,“ poznamenává politolog.
Psali jsme:
Do Andreje Babiše se zostra pustila i bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, podle níž by Andrej Babiš měl rezignovat, pokud nebude okamžitě zjednána náprava. „To si vůbec nemyslím. Ale domnívám se, že výroky se mají posuzovat na té úrovni, na které byly proneseny, a nedělat z komára velblouda. A paní Němcová pronesla už tolik zvláštních výroků, ale zřejmě se jí zdá, že jí lidé naslouchají stále méně, tak přitvrzuje ve své rétorice. Všimněme si, že například hádanice mezi panem Babišem a panem Kalouskem jsou docela ostré, ale vždy to směřuje k nějakému konkrétnímu problému, kterému oba rozumějí. Ale tady se mi zdá, že ze strany paní Němcové znalost problematiky, o které mluví, není tak výrazná,“ míní politolog.
Ve Spojených státech neměl nikdo zájem na Babiše útočit
Předsedu hnutí ANO a ministra financí zřejmě ještě více rozzlobil během jeho týdenní návštěvy Spojených států článek amerického magazínu Foreign Policy s názvem „Už i Češi mají své oligarchy“. Andrej Babiš je v textu líčen jako možná hrozba pro demokratické instituce a přirovnáván k italskému miliardáři a bývalému premiérovi Silvio Berlusconimu. Český vicepremiér označil článek za snůšku lží a podrazů a hodlá se soudit, pokud se nedočká omluvy. O magazínu Foreign Policy navíc prohlásil, že má pověst média, které píše na objednávku. „Někomu záleželo na tom, aby mě poškodil tady v Americe, ale myslím, že se jim to nepovedlo,“ uvedl Andrej Babiš pro rádio Impuls.
Jeho podezření se politolog Zdeněk Zbořil nediví. „Kdo by měl zájem ve Spojených státech útočit na pana Babiše? Ale jen se podívejme, kolik se najednou objevilo jeho nových nepřátel v okamžiku, kdy Jan Macháček nastoupil do Lidových novin, což se považuje div ne za zradu, nebo když se stal šéfem Babišova vzdělávacího institutu. Tak bych se vůbec nedivil, kdyby z těch zdrojů, které do Spojených států dodávají informace dost často na velmi pochybná místa, se zase někdo chtěl předvést, jaký je dobrý špion v českých politických kruzích, a vymyslel si nebo to nějakým způsobem prezentoval jako událost, která hýbe celou Českou republikou. Samozřejmě to tak není, lidi zajímá úplně něco jiného,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Není radno spoléhat na paměť jako primární zdroj informací
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Mariánských Lázní potvrdil, že pokud se nepodaří dohledat článek „Hitler je gentleman“, který připsal Ferdinandu Peroutkovi, tak se omluví, přestože ho skutečně četl. Zdeněk Zbořil je jako vystudovaný historik velice opatrný v hodnocení historických událostí nebo historických osobností. „Pan profesor Polišenský nás učil kriticky zkoumat prameny a mezi nimi například také výroky, které jsou založeny na paměti nějakého jednotlivce, a to dokonce na paměti vlastní. Vždy nám říkal, abychom byli velmi opatrní při používání paměti jako primárního zdroje informací, protože nic není snadněji ohrozitelné než paměť jakéhokoli člověka, i vaše vlastní,“ upozorňuje politický analytik na riziko zdroje, na nějž se Miloš Zeman tak spoléhá.
Ing. Miloš Zeman
„Protože pan prezident nemá historické vzdělání, ani za sebou nemá historický proseminář v prvním ročníku, tak se vydává na půdu historiografie, zkoumání historických dějů a faktů, nadán jen svojí vlastní intuicí, a nezachovává tu kritickou skepsi ke zdrojům svých informací, mezi které patří také jeho paměť,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil. Nicméně prezident Miloš Zeman toto téma jen tak neopouští a jeho mluvčí prý při hledání inkriminovaného článku narazil na texty, v nichž Ferdinand Peroutka píše o Hitlerovi jako o největším z Němců. Kromě toho v jedné ze statí údajně uvádí, že Češi nemohou očekávat pomoc z Ruska nebo od exilové vlády, ale že „výnos vůdce o zřízení protektorátu je naší novou ústavou“.
Prezident Zeman jako by chtěl historikům ukázat, jak to bylo doopravdy
Stejně jako s Peroutkovým autorstvím zmíněného článku to může být s novoroční zdravicí někdejšího britského premiéra Adolfu Hitlerovi, kterou v minulém týdnu zpochybnily Lidové noviny článkem s titulkem „Churchilla Zeman nařkl neprávem“ na titulní straně listu. „Je to určitá pýcha, pýcha inženýra ekonomie, který chce těm historikům ukázat, jak to bylo doopravdy. A zapomíná na to, že i špatně vzdělaní historici mají proti němu výhodu, že sobě ani svým zdrojům nevěří a že je neustále prověřují. Kritické zkoumání zdrojů je základem historiografie. Jakmile uvěřím tomu, že všechno vím, všechno znám, to je první charakteristický rys – třeba sečtělého a vzdělaného – amatéra, který se pouští na půdu hodnocení historických událostí, jejichž souvislosti jsou mu často utajeny,“ Zdeněk Zbořil.
Ale určitě by považoval za zajímavé zkoumat, jak se britská politika zaplétala do vzestupu a pádu Adolfa Hitlera či Benita Mussoliniho. „Když už jsme tak rychlí v označování Vladimira Putina jako Hitlera v souvislosti s děním na Ukrajině a odkazujeme na Mnichovskou dohodu, tak bychom měli také zkoumat, jaká byla úloha Nevilla Chamberlaina nebo britské politiky a Édouarda Daladiera i francouzské politiky obecně. To většinou nedělají ti, kteří nemají řádně vystudovanou historii a neabsolvovali základní semináře. Jsou to přeceňování vlastních schopností a neochota zacházet s vlastní pamětí kriticky. Přitom není nic zrádnějšího než paměť. To pak stačí jeden dva roky časově vzdálené a už se ty mozkové buňky, které by mohly pomáhat k uchování paměti, mohou vytrácet,“ podotýká politolog.
Gross byl kvůli mládí a profesní přípravě vysmívaný, ale byl zrozen pro politiku
Zabývá se i smutnou záležitostí, jakou je čtvrteční skon bývalého premiéra Stanislava Grosse. „Umřel relativně mladý člověk, o němž si myslím, že byl schopný, bez ohledu na to, že byl vysmívaný kvůli svému mládí a své profesní přípravě. Ale rozhodně to byl člověk, který byl zrozen pro politiku a byl v ní relativně úspěšný. Bohužel, jak říká Václav Klaus, se mu stalo to, že tu svoji politickou kariéru, která byla velice strmá, uskutečnil ve velice krátkém čase bez potřebných politických zkušeností. Mohlo by to být poučení pro všechny ostatní, kteří skáčou do vrcholné politiky s neznalostí politického prostředí, které nejenže deformuje člověka tou politickou každodenností, ale přináší útrapy jeho rodině, dětem i soukromému životu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Právě to, že se stal předmětem zájmu mnoha nejrůznějších „přátel“ i nepřátel, potkalo i Stanislava Grosse. „A zřejmě to bylo na jeho jak fyzické, tak psychické dispozice příliš náročné. Ale protože si pamatuji dokonce nápady Václava Havla, že by to mohl být dobrý prezident, tak musím říct, že je mi ho líto a považuji ho za oběť takových rádoby líbivých nápadů, jako byl ten, aby byl prezident. Protože to by mohlo přispět k dalšímu neštěstí v tom jeho nešťastném životě, který se nešťastným stal od prvního dne, kdy vstoupil do Poslanecké sněmovny a kdy se tam začal seznamovat s prostředím a dostávat se do vleku událostí, které nedokázal ovlivňovat natolik, aby ho nevlekly,“ konstatuje politolog.
Klaus ví, co politika obnáší, zato Špidla měl raději mlčet
S výjimkou v Praze žijícího amerického novináře Erika Besta, který označil Stanislava Grosse za dvanáctého nejinteligentnějšího českého premiéra z celkového počtu dvanácti, si ostatní připomínali bývalého předního politika ČSSD a krátce i jejího předsedu většinou bez podobných invektiv. „Oceňuji komentář Václava Klause a přičítám ho jeho politické zkušenosti, kterou měl jako ministr, předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny nebo prezident, takže ví, co politika obnáší, a proto se snažil být korektní. Jinak názory některých novinářů, nejenom Erika Besta, ale třeba i titulky v Lidových novinách, šly mimo mě,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Poukazuje také na to, že Stanislav Gross byl tak dlouho v politice a tak dlouho na očích a jeho aféry či aférky byly natolik prezentovány až do všelijakých detailů, že si o něm může udělat obrázek každý sám a nepotřebuje k tomu návod od jakéhokoli novináře nebo jakéhokoli politika. „Musím říct, že si vážím toho, že jeho kolegové, a to nejen ze sociální demokracie, i když s ním někteří jistě nesouhlasili nebo nebyli jeho přáteli, se zdrželi popisování nějakých animozit. Jenom mě překvapilo, že pan Špidla konstatoval, že na pohřeb nepůjde, protože se nestýkali. Možná že kdyby byl mlčel, tak by zůstal filozofem,“ připomíná politický analytik rčení, kterým se měl raději Vladimír Špidla řídit.
Předseda ODS používá poučky, které se možná snesou v posluchárně
Nynější premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se utkal v úvodní hodině nedělních Otázek Václava Moravce s předsedou ODS Petrem Fialou. Od opozičního politika překvapovalo, že vládě vyčítal zvyšování sociálních dávek, přitom nebyl na přímý dotaz schopen jmenovat jedinou, a totéž nastalo i v případě zvyšování daní. „Říkám svým studentům, aby si uvědomili, že politologie nemá mnoho společného s politikou, že je to věda, která zkoumá něco, co bylo, maximálně velmi okrajově se dotýká toho, co je teď, ale neměla by se vyjadřovat k tomu, co bude. Pan Fiala má určitou pojmoslovní výbavu, ale neměl by se pouštět na tenký led záležitostí, ve kterých se tolik nevyzná,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Podle něj bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně ve svých veřejných vystoupeních často jen opakuje poučky z vysokoškolské katedry. „Ty se možná snesou v posluchárně nějaké společenskovědní fakulty, ale pan Sobotka ho vysoce převyšuje svojí praktickou zkušeností z politiky. A to říkám bez jakéhokoli důvodu hájit pana Sobotku nebo hanit pana Fialu, to je jenom konstatování, to se ani nemusí příliš rozvíjet. Politické zkušenosti z vládnutí a dokonce i ze sestavování rozpočtu a posuzování ekonomiky země jsou u pana Sobotky samozřejmě podstatně hlubší než u pana Fialy. Nesmíme zapomenout, že pan Sobotka je jednak předsedou vlády, jednak předsedou velké vládnoucí strany a že byl také ministrem financí a že má znalosti v ekonomických záležitostech,“ vysvětluje politolog.
Topolánek dokázal voliče přitáhnout, Fiala je tak trochu suchopár
Petr Fiala se v OVM snažil také bagatelizovat ukončení členství bývalého předsedy Mirka Topolánka i rapidní pokles stranické základny ODS tvrzením, že zase jiné osobnosti do ODS přicházejí, jako třeba on. „Už první projevy pana Fialy po jeho zvolení oplývaly dost velkým sebevědomím. Ale pan Topolánek, kterého jsem jistě mnohokrát kritizoval, byl přece jenom člověk, který byl schopen zvednout lidi ze židle a přitáhnout je k volbám, ať už do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo k volbám komunálním. Mirek Topolánek přes všechny okolnosti své politické kariéry byl svým způsobem i zábavný, než se mu začal hroutit osobní život, byl schopen přitáhnout voliče a měl i přiměřenou vizáž, zatímco pan Fiala je už od pohledu takový trochu suchopár,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Zahraniční část ohlédnutí za uplynulým týdnem začíná u ruského motorkářského klubu Noční vlci, který se chystá na spanilou jízdu po Evropě k výročí konce druhé světové války. „To je jeden z pseudoproblémů, které se tady pořád vytahují, aby se společnost rozdělovala. Ti lidé, kteří pěstují ze Severní Ameriky importovanou zábavu na silných motorkách, jsou specifickou skupinou, a jestliže se je politicky snaží zneužít jedna strana, já předpokládám, že se podobným způsobem toho bude snažit využít také druhá strana. Jakmile ale dojde k zastavení toho konvoje, vznikne tady precedens bránit lidem z Evropy včetně Polska v podobných aktivitách na území Ruské federace,“ očekává politický analytik.
Slova o Putinově páté koloně jsou návodem pro teroristické akce
Z dění na Ukrajině poutá v poslední době největší pozornost série záhadných úmrtí činitelů režimu bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Ve středu byl zastřelen bývalý poslanec Strany regionů Oleh Kalašnikov a ve čtvrtek se zatím poslední, ale už desátou letošní obětí stal ukrajinský publicista Oles Buzina. Ruský prezident Vladimir Putin označil Buzinovu smrt při čtvrteční besedě s občany za politickou vraždu. Známý kyjevský politolog Fesenko v pátek oznámil, že za vraždami Kalašnikova a Buziny stojí dosud neznámá nacionalistická organizace navazující na dědictví Ukrajinské povstalecké armády Stepana Bandery, od níž také převzala jméno. Odvolal se přitom na e-mail, který mu UPA zaslala a v němž se přiznává jak k vině za smrt Kalašnikova a Buziny, tak za několik dalších záhadných úmrtí.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Podle Zdeňka Zbořila tyto události především vytvářejí strach mezi místním obyvatelstvem. „Když se Evropské unii a do jisté míry i Spojeným státům a Ruské federaci podařilo zatím uhájit stav jakéhosi ozbrojeného míru, tak je tam velká skupina lidí, kteří to nemohou akceptovat. A co mohou dělat? Nemohou zorganizovat kolonu tanků, tak se rozhodnou pro teroristické zastrašovací akce. Když někdo řekne, že Putinova pátá kolona působí v médiích, to je přímo návod k tomu, aby se teroristické akce, ať už jsou prospěšné jedné nebo druhé straně, organizovaly tímto způsobem. Zřejmě těch vražd bude přibývat, jako jich přibývalo v letech od občanské války až do velkého hladomoru v třicátých letech. A vraždilo se nejen v regionu Ukrajiny, ale dokonce i mezi emigranty v zahraničí,“ připomíná politolog.
Jako kdysi v Tyrolsku se i teď na Ukrajině najde ideologie pro zabíjení lehce
Uvědomuje si, že nejhůř se u jakéhokoli trestného činu dokazuje motivace, zejména individuální. „Předpokládám, když je situace tak vyhrocená, že se ze všech stran snaží jeden ohrožovat druhého či vyhrožovat druhému, že na Ukrajině vznikl výbušný potenciál, který může vést k občanské válce v podobě jako například kdysi v severním a jižním Tyrolsku. Rozdělení Tyrolska před mnoha desetiletími vedlo k tomu, že se lidé vyhazovali do povětří v Bolzanu, v Innsbrucku a na všech možných stranách demarkační čáry. A vždy se to odehrávalo při nějakém výročí, ať už Versailleské smlouvy, popravy Andrease Hofera, druhé světové války a tak dále. Ideologie se vždy najde velice snadno a politický reklamní slogan se tam dodá podle potřeby,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Na závěr si nechal komentář ke dvěma informacím z Ruska. Prezident Vladimir Putin uvedl v každoroční sérii otázek a odpovědí, takzvané přímé lince, kam přišlo dva a půl milionu dotazů, že ruská ekonomika loni rostla o 0,6 procenta, výroba se zvýšila, zvedá se kurz rublu a podařilo se zkrotit inflaci. K protiruským sankcím uvedl, že je třeba je využít k nastartování nového rozvoje. Tou druhou informací je oznámení Ruska, že zvažuje zrušit embargo na prodej zbraní do Íránu a dodá Teheránu systém protivzdušné obrany. To vyvolalo obavy, že by rakety S-300 mohly znemožnit případný útok Izraele nebo USA na jaderné cíle v Íránu, ale i otázky, co Vladimir Putin tímto veřejným oznámením sleduje.
Vypukl strach ze zrušeného embarga na systém protivzdušné obrany
Těmto informacím je podle Zdeňka Zbořila třeba přikládat rozdílnou důležitost. „Putinův výrok o ekonomice byl jistě určený občanům Ruské federace, jimž měl zvýšit sebevědomí tam, kde si myslí, že by se současná prosperita mohla začít snižovat. Ale to zrušení embarga zaznamenali na celém světě, četl jsem až hysterické komentáře ze Izraele od vysokých vládních činitelů, kteří v tom vidí ohrožení své suverenity. Ale informace o zrušení embarga žije také svým vlastním životem. Stačí, že někdo si tu událost interpretuje tak, že řekne, že Írán se stane v podstatě bezletovou zónou, že tam už žádné letadlo poslané z Floridy nebude moci vzlétnout, což tedy nevím, jestli je možné, ale strach ze zrušeného embarga a z toho, že by Rusko dodávalo i jiné zbraně a i někam jinam, existuje. Proto na to reagovala i americká státní administrativa a dokonce i prezident Obama,“ dodává politický analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
