Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Michaela Kocába (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , senátora Zdeňka Papouška, Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Počátkem května oslaví Vladimir Putin patnáct let od svého prvního zvolení prezidentem Ruské federace. Jakým způsobem se podle vás dá obecně zhodnotit jeho patnáct let u moci? Jaký rozdíl je mezi státem, který Putin přebíral a jaký je z Ruska dnes?
Před patnácti lety přebíral kolabující stát, který se mohl rozpadnout. Regiony poslechly výzvy Borise Jelcina a vzaly si tolik samostatnosti, kolik unesly. Jen nebylo jasné, zda tento experiment přežije Ruská federace. Za posledních 15 let byla vybudována "vertikála moci" a Vladimír Putin se snaží plnit slib, který dal na počátku roku 2001, že se Rusko znovu stane světovou velmocí.
Dá se objektivně říci, zda se běžným ruským občanům žilo lépe v době, kdy jejich zemi vládl Boris Jelcin, anebo jestli mají kvalitnější život nyní? Nehleďme v tom na zahraniční politiku, ale spíše na běžné životní starosti řadového Rusa. Jak to je?
Když jsem přijel do Moskvy na podzim 2000, průměrný starobní důchod pokrýval pouze 60% měsíčních nákladů na potraviny. Většinou byl vyplácen s několikaměsíčním zpožděním, pokud vůbec, což bylo dědictví Jelcinovy éry. Od té doby průměrný příjem na hlavu vzrostl asi pětkrát, v Moskvě osmkrát, což nemá ve východní Evropě obdoby.
Putinova popularita v posledních měsících láme rekordy za celé období jeho politické kariéry. Přitom Rusko na tom není nijak zvlášť dobře. Jeho ekonomiku objektivně poškodily a dále poškozují západní sankce a značné škody napáchal i pokles cen ropy, na čemž je ruský rozpočet výrazně závislý. Jak si tedy tu popularitu vysvětlit? Líbí se snad Rusům, že jejich lídr bojuje proti Západu a Americe, než aby s nimi spolupracoval i za cenu lepší životní úrovně?
Myslím si, že právě vzpomínky na bídu Jelcinovy éry jsou spojené s obdobím spolupráce se Západem, který je považován za viníka někdejšího ponížení Ruska. Staré ideologické stereotypy se vrátily - proto V. Putin připomněl carský bonmot, že Rusko má jen dva spojence: ruskou armádu a ruské námořnictvo. Občané Ruska se s tím ztotožňují. Zatím.
Psali jsme:
Ve filmu Prezident, který v neděli odvysílala ruské televize u příležitosti zmíněného Putinova výročí, sám ruský vůdce pravil, že na počátku 21. století se mnozí domnívali, že Rusko brzy přestane existovat. Ostatně mnohokrát před tím už Putin prohlásil, že Rusko pouze hájí „své místo na slunci“, trvá si na svých národních zájmech, odmítá sloužit USA a proto je trnem v oku. Lze na takovou argumentaci přistoupit?
I když na tu argumentaci nepřistoupíme, musíme ji brát vážně, protože ruská obranná a zahraniční politika z ní vychází.
Šéf Kremlu také ve více než dvouhodinovém filmu hovořil o tom, že Američané podporovali severokavkazské separatisty bojující proti Moskvě. Je to pravděpodobné? A nakolik se dá říci, že mají USA zájem na ovlivňování dění uvnitř Ruské federace?
Madeleine Albrightová kdysi prohlásila, že nerostné bohatství Ruska je příliš velké na to, aby je využíval jen jeden stát. A podpora politické opozice, včetně separatistů, obecně patří do arzenálu velmocenské politiky. Nejen USA, ale i Ruska.
Mnozí Putinovi kritici často upozorňují na to, že dnešní chování ruského prezidenta je dáno i jeho minulostí v obávané KGB. Do jaké míry se dá tato část jeho života použít jako argument, proč si na Putina dát pozor a nevěřit mu? Anebo to spíše vidíte jako pozitivum a dobrou průpravu pro někoho, kdo má řídit tak složitý kolos, jakým Rusko je?
Vladimír Putin byl historicky prvním vládcem Ruska od roku 1917, který nebyl příslušníkem komunistické nomenklatury (na rozdíl od Gorbačova a Jelcina). Prošel kariérou v tajné službě, dotáhl to až na jejího ředitele podobně jako George Bush starší. Považuji to za slušnou průpravu k vládnutí v Ruské federaci.
Pokud byste měl na základě dostupných zdrojů zhodnotit osobnost Vladimira Putina, jak by si podle vás stál? Kdo vůbec Putin je? Lze zmínit jeho pozitiva a negativa? Co o ruském vůdci vypovídá to, že když se 11 dní neukáže na veřejnosti jako nedávno, celým světem kolují nejrůznější spekulace od toho, že se mu narodilo dítě až po vážnou nemoc nebo smrt?
Už s ohledem na délku jeho faktické vlády lze říci, že patří k nejschopnějším politikům v moderní ruské historii. V důležitých otázkách vždy rozhoduje nakonec on sám, ovšem po uplynutí doby, která svou délkou většinou odpovídá závažnosti problému. (Jako příklad: potopení ponorky Kursk - 3 dny, pád cen ropy a devalvace rublu - 11 dnů). Nevylučuji, že spekulace tisku provokuje schválně, to je takový starý asijský zvyk, Tamerlán jakoby zemřel asi jedenáctkrát a vždy pečlivě sledoval, kdo truchlí a kdo se raduje. Když skutečně zemřel, nikdo tomu nevěřil...
Ještě před vypuknutím ukrajinské krize a anexí Krymu byl Vladimir Putin terčem kritiky především kvůli údajnému potlačování svobody slova nebo zavádění kontroverzních zákonů jako například ten týkající se propagace homosexuality. Jak je to v Rusku se svobodou slova a svobodou médií? Je všechno pod státní kontrolou a kritici nemají šanci nebo existují svobodná média? Jinak řečeno, jak dopadne novinář, který vydá ostře kritický článek vůči Putinovi?
Pod kontrolou je vysílání televize. Tištěná média a částečně i internet jsou dosti svobodné. Za kritické články většinou nikoho nestíhají, nicméně ostře protivládní média mívají finanční a administrativní problémy daleko častěji než ta provládní. S ukrajinskou či běloruskou cenzurou se to srovnat nedá. Existují však okruhy témat, o nichž se psát nedá bez ohrožení života novináře - korupce v ozbrojených silách, spojení politiky a organizovaného zločinu atp. To ovšem není jen ruská specialita.
Předmětem kritiky byly v nedávné minulosti dva zákony. První týkající se přísného zákazu propagace homosexuality a druhý, díky němuž jsou nevládní organizace financované ze zahraničí označované jako zahraniční agenti. Byla tvrdá kritika těchto zákonů ze Západu oprávněná? Není to tak, že bychom Putinovi do těchto věcí neměli mluvit, protože je mu jednak naše kritika lhostejná, ale ani nám do toho nic není?
Paradoxní na tom shledávám to, že oba zákony vycházejí z amerických předloh - v USA existoval velmi podobný zákon o organizacích financovaných ze zahraničí ve třicátých letech a nevím, zda byl někdy zrušen. Zákony o zákazu propagace homosexuality ještě před deseti lety tvořily součást právního řádu v šestnácti státech Unie. Dodnes leckde ještě platí.
Jakým způsobem vůbec podle vás definovat Putinův režim? Demokracie? Diktatura? Když se někdo zeptá na Česko, můžeme jednoduše říci, že máme parlamentní demokracii. Co je v Rusku?
Není to tak dávno, kdy i ruský prezident definoval systém jako řízenou demokracii. V Rusku je demokracie prezidentského typu s autoritářskými prvky, což při rozloze státu a jeho historických kořenech není nijak překvapivé.
Jak si stojí Vladimir Putin coby hospodář? Kritici říkají, že sankce a klesající ceny ropy ukázaly na velké slabé místo, kdy Rusové v podstatě žili pouze z prodeje surovin, ale nic moc nevyrábí. Co musí Putin do budoucna začít dělat na poli ekonomiky, aby se stát nesesypal? Stejně tak zaznívá, že stále není řešena otázka korupce, zkostnatělé byrokracie a že podnikatelé mají v Rusku těžký život. Lze s tím pohnout?
Jak nedávno konstatoval ruský prezident, sankce se staly hnacím motorem hospodářských reforem v RF. Statistické údaje ukazují, že Rusko je zřejmě z nejhoršího venku.
Pakliže se podíváme na akce a procesy z prvních dvou volebních období Putina, které on sám považuje za své úspěchy a zásluhy, hovoří se o zajištění příjmů pro Rusko formou tvrdšího přístupu k zahraničním ropným společnostem, jejichž smlouvy uzavřené za Jelcina jim umožňovaly generovat zisky z těžby ruské ropy, aniž by z toho Rusko něco mělo. Je to pravda, nebo mýtus? Do jaké míry je tehdejší nárůst příjmů do ruského rozpočtu „zaviněn“ údajně lepší, patriotičtější, důslednější a tvrdší politikou Putina v oblasti surovin a ekonomiky obecně, a do jaké míry měl prostě štěstí, že celosvětově stouply ceny ropy?
První "Putinův" rozpočet pro rok 2001 vycházel z ceny 15 USD za barel ropy. Ceny pak raketově vystřelily vzhůru a Rusko zbohatlo. Ne vše utratilo, proto současné problémy relativně dobře zvládá.
Co bezprostřední okolí Vladimira Putina? Jak se během let měnily poměry mezi tzv. liberály a tzv. siloviky? Jaký je praktický vztah mezi Putinem a ruskými oligarchy? Je Putin v současné době výslednicí jejích vůle, nebo se oni musí poklonit před nezpochybnitelným vládcem?
Liberálů výrazně ubylo, někteří utekli až do USA (Ilarionov). Silovici zůstali. Oligarchové jsou překvapivě poslušní, respektují vertikálu moci.
Jak popsat politicko-marketingové metody, které Putin využil k výrobě souhlasu se svou politikou? Pokud jde o kontrolu nad médii, vytvoření či akceptování různých od sebe se lišících stran, které zabraly politické spektrum, konkrétní metody potlačování mimosystémové opozice apod.?
Pokud jde o ekonomiku a politiku, Putinův režim se hodně poučil a napodobuje Čínu, zatím bez desetileté rotace elit. Ideovým základem politiky je patriotismus, nikoli ruský nacionalismus. Navazuje na tradice ruského impéria, proto postavení ruského prezidenta stále více připomíná osvíceného vládce - cara. Mimosystémová opozice zatím nemá šanci, vzpomínky na bídu a chaos devadesátých let jsou příliš živé.
Bude dle Vás Putin usilovat o další prezidentský mandát? Bude schopen udržet míru své podpory? A ať už bude prezidentem, jak dlouho chce, na co by si dle Vás měl dávat pozor, aby nebyl svržen? Ať už jakoukoliv cestou… A co až bude končit? Začne si vychovávat nástupce nebo se může Ruská federace zhroutit jako domeček z karet?
Myslím si, že bude usilovat o další mandát, jinak by jeho nedávný návrat nedával smysl. Současnou úroveň politické podpory nemůže udržet, přesto se nemusí obávat svržení, nedopustí-li se nějaké fatální chyby. Najde a doporučí svého nástupce, ruská tradice adoptivních prezidentů asi bude pokračovat. Příštím prezidentem nejspíš nebude ani D. Medvěděv, ani nikdo z oligarchů.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
