Komu byste nejraději dali pomyslnou červenou kartu a poslali ho pryč z politiky?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Pavla Svobody, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.), Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha
Jaký máte názor na parlamentní projednávání asociační dohody s Ukrajinou?
Dohoda nebyla neschválena, jen nedošla na program schůze. Jaroslav Foldyna připravil doprovodné usnesení, které jste již zveřejnili a bez něhož si nedovedu představit, že pro dohodu budu hlasovat. Pro ty, kteří zcela odmítají, předkládám argument, že prostřednictvím této dohody můžeme dění na Ukrajině, potažmo v Ruské federaci, diplomatickou cestou ovlivňovat. Podporovat principy, které jsou EU cizí, bychom neměli. Ty kritické prvky popisuje zmiňované doprovodné usnesení.
Když by byla schválena – je to jakési pozvání do EU? Patří tam vlastně Ukrajina?
Nu Ukrajina v současném stavu do Evropské unie nepatří. Z hlediska ekonomického i politického. Je na pokraji bankrotu, s obrovskou mírou korupce a rozkradena. Pokud si pamatujete, museli jsme splnit mnoho ekonomických kritérií, abychom mohli být přijati. Stejná pravidla musejí platit i pro Ukrajinu. A politické hledisko jsou lidská práva. Evropa stojí na principech rovnosti. Je zcela jedno, zda jde o menšinu maďarskou, vlámskou nebo ruskou. Obyvatelé Evropské unie mají stejná práva. Pobaltské státy se svými neobčany, tedy ruskojazyčným obyvatelstvem bez práva volit, jsou v mých očích podivným restem, který je třeba také vyřešit.
Jak by podle vás reagovalo Rusko, kdyby se Ukrajina přiblížila k EU nebo NATO?
Dává to jasně najevo. Uzavírá se obchodně. Nechce otevřít svůj trh a ruší smlouvy, chce platit tržní ceny a odnímá výhodné ceny pro Ukrajinu – plyn je nejviditelnější. Souběžně přehodnocuje svou bezpečnostní doktrínu a rozmísťuje obranné systémy blíž k hranicím. Chovali bychom se stejně.
Takzvaní separatisté na východě Ukrajiny už prý nechtějí vlastní stát. Je to dobře?
Ukrajina by měla zůstat v současných hranicích. Půjde to těžko po exodu ruskojazyčných obyvatel do Ruska a spoustě mrtvých, ale mírové řešení je nějaký způsob autonomie. Federativní uspořádání je jednou z nich.
Mgr. Stanislav Huml
Je podle vás čas na korekci sankcí proti Rusku?
Míjejí se účinkem a v důsledku uškodí víc nám, Evropě, než Ruské federaci. I obchod je dialog. Uzavírat se a pěstovat nenávist je hloupé a konfrontační řešení. Stále nikdo neřekl, co konkrétně má Rusko udělat. Přestat podporovat separatisty? Jsme schopni donutit my, aby Pravý sektor přestal tanky, děly a raketami ostřelovat východ Ukrajiny? Nejsme. Proč si myslíme, že Putin je schopen donutit obyvatele východu, aby sklonili hlavu a uznali kyjevskou vládu, kterou legitimně nenávidí. Oni nezačali vraždit obyvatele západní Ukrajiny, ani tam nevjeli s tanky.
Co říkáte sblížení naší republiky s Ruskem, potažmo setkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem? Podle opozice se stáváme jeho další gubernií...
Kde chybí dialog, nastupuje napětí. Cestu Miloše Zemana do Ruska jsem schvaloval a na tomto názoru jsem neměl důvod nic měnit. Na jeho místě bych šel i na přehlídku a koncert po ní. Pochod stovky tisíc lidí s fotografiemi předků padlých ve druhé světové válce musel být nezapomenutelný zážitek. Rusko tím jasně říká NECHCEME VÁLKU.
Myslíte si, že na Ukrajině může eskalovat vnitřní rozpor mezi jednotlivými privátními bataliony a oficiální armádou a ministerstvem vnitra?
Co to je privátní bataliony. To jsou v mých očích zločinecké bandy. Tento prvek, kde jsou u moci náckové, je důvod, proč se na kyjevskou vládu mnoho slušných lidí dívá jako na chuntu.
Opozice namítá, že se více zaměřujeme na socialistické či postsocialistické státy jako například Čínu či Vietnam. Je to známka levice, nebo pouze pragmatický postoj?
Není to normální, když nás spojuje společná historie? Měli bychom kooperovat. Je to ryze pragmatický pohled. Západ se k nám v mnoha situacích zachoval vstřícně a v mnoha naopak jako žralok, který sežral malou, slabou a hloupou rybičku. Kde je náš průmysl? Naše lodní doprava? Kam se posunuly naše zdravotnictví a penzijní systém? Za mnoho si můžeme sami, tedy tím, koho jsme volili a komu jsme tleskali. A stejnou chybu opakujeme stále dokola.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala