Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Jiřího Zlatušky (z 8.4.), (+ z 21.2.), Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Co si myslíte o Václavu Moravcovi?Anketa
Internetové vydání Vzgladu informuje o tom, že vláda ČR nakonec povolila prezidentu Zemanovi cestu do Moskvy ve dnech 8. až 10. května, ale že prezident dostal podmínku neúčasti na vojenské přehlídce. List označuje dění kolem Zemanovy návštěvy za „skandál“, který se nyní zřejmě tímto způsobem vyřešil. Vzglad cituje výrok předsedy lidovců Pavla Bělobrádka o tom, že jeho ministři podpoří Zemanovu návštěvu v takovém formátu, který nebude zahrnovat účast na přehlídce, a připomíná také, že vláda nemusela prezidentovi odsouhlasit financování cesty. List zmiňuje také páteční vyjádření mluvčího prezidenta Ovčáčka o tom, že prezident se zřekl účasti na parádě sám ze své vůle, a ne na základě nějakých tlaků.
Oslovený expert Alexandr Kamkin upozornil na to, že v českém politickém systému má prezident republiky obecně malé pravomoci, a to se týká i zahraniční politiky. Tento formát návštěvy v Rusku označil za kompromis s „americkou lobby“, která je široce zastoupená v parlamentních stranách a ve vládě. Kamkin dále řekl: „Uskutečnit plnocennou návštěvu Ruska Zemanovi neumožňuje americké lobby v Parlamentu a vládě ČR. Mimoto v Česku fungují média, která pracují v mnohém za peníze amerických grantů. Ale zdravý úsudek a očividné zájmy českého byznysu nutí Zemana přijet do Moskvy alespoň v omezeném formátu.“
Zemanova návštěva má ale také geopolitický podtext, píše Vzglad a připomíná nedávný skandál kolem přestřelky mezi prezidentem a ambasadorem USA v Praze, který veřejně komentoval Zemanův úmysl účasti na oslavách v Moskvě. Vzglad cituje Zemanova slova poskytnutá v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz o tom, že dveře pro amerického velvyslance na Hrad jsou nyní uzavřené.
Fotogalerie: - Plesání na Hradě
Podle slov Kamkina hraje v celé záležitosti roli geopolitika: „Česko má ve východní Evropě z pohledu geopolitiky klíčové místo. Pro americké stratégy je geografická pozice Česka mezi východoevropskými členy NATO nejvíce výhodná. Není náhoda, že Spojené státy chtějí systém PRO (protiraketové obrany - pozn. red.) právě v této zemi. Spojené státy mají zájem na tom udržet ČR a země bývalého socialistického tábora v orbitu svého vlivu. Je to otázka geopolitiky a prestiže.“
Navíc příklad maďarské politiky ukazuje, že Spojené státy se musí snažit o to, držet země východní Evropy na krátkém vodítku. „Demarše Budapešti byla, upřímně řečeno, pro USA tvrdým úderem na pozice USA ve východní Evropě. Proto je pro Američany velmi důležité ukázat, kdo je vládcem Evropy,“ řekl Alexandr Kamkin z Ústavu Evropy Ruské akademie věd Vzgladu.
- Původní zpráva ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vss
