Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

„Nejde o žádnou provokaci. Chtějí navštívit hlavně města bojů a vzdát hold padlým vojákům. Plánují přijet do Bratislavy, bude to druhého května. Chtějí položit věnce u památníku na Slavíně. Přijedou z Česka, položí věnce a pojedou dále do Vídně, kde mají také naplánované akce,“ uvedl Čerkalin na tiskové konferenci v prostorách ruského velvyslanectví v Bratislavě.

Tiskový atašé velvyslanectví Alexej Kulagin poznamenal, že 70. výročí ukončení druhé světové války je pro Rusko nejenom svátkem, ale v první řadě „vzdáním holdu padlým za vítězství a projev úcty všem veteránům bez ohledu na jejich národnost nebo náboženskou příslušnost“.

Zkušenost druhé světové války je podle jeho slov aktuální zvláště dnes, kdy základy civilizace „ohrožuje mezinárodní terorismus nebo také hnutí, jako je nacismus, neonacismus a zjevný fašismus, která se, bohužel, v některých státech obnovují“.

Fotogalerie: - Pohřeb Grosse

Rusko vyzdvihuje dobře vyvážená prohlášení slovenského vedení k situaci na Ukrajině

Ohledně krize na Ukrajině poznamenal, že vznikla všeobecná omezení, „ne ale kvůli našim pochybením“, ve sféře spolupráce mezi Ruskem a EU. Tedy i mezi Ruskem a Slovenskem.

Rusko podle něj vyzdvihuje „všeobecně dobře vyvážená prohlášení slovenského vedení k situaci na Ukrajině a k problematice sankcí. Doufáme, že Bratislava si udrží vyvážený, pragmatický přístup v praktických otázkách naší vzájemné spolupráce.“

Konflikt na Ukrajině nemá podle Kulagina vojenské řešení a „neexistuje žádná rozumná alternativa k mírovému urovnání vnitřní ukrajinské krize s výjimkou všestranného a bezpodmínečného naplnění minských dohod z 12. února tohoto roku“.

Vážné obavy vyvolává růst politického teroru na Ukrajině

Zdůraznil, že vážné obavy vyvolává také nárůst „politického teroru na Ukrajině doprovázený vraždami zástupců médií, kteří se odváží vyjádřit vlastní názor, odlišný od postoje kyjevských úřadů. Západ by měl podle něj donutit Kyjev zřeknout se „pro Ukrajinu destruktivní politiky oslavování nacistů a pronásledování těch, kteří zachránili Evropu před fašismem. Dosud ale pozorujeme opačný trend, pokusy upevnit nové dělící čáry v Evropě. Ve Washingtonu se v rozhovoru o našich sousedech používá termín hraniční státy. Jindy se tvrdí, že Rusko je před branami NATO, jako kdyby se naše země posouvala na západ, a ne že se Severoatlantická aliance dostala do bezprostřední blízkosti našich hranic“.

Kulagin uvedl, že Moskva má obavy také ze zpráv o příjezdu 290 amerických vojáků do výcvikového střediska Javoriv v západoukrajinské Lvovské oblasti. Výsadkáři USA spolu s britskými a kanadskými kolegy by tam měli cvičit ukrajinskou Národní gardu. V ní jsou ale podle Kulagina „nacionalisté, kteří nosí na uniformě nacistické symboly a jsou poskvrněni krví žen, dětí a starců... USA se snaží odvrátit pozornost od svého vojenského nasazení na Ukrajině pod rouškou nepodložených tvrzení o údajné přítomnosti ruských vojsk na Donbasu, která tam nikdo neviděl.“

Na otázku, co si myslí Moskva o vyjádření šéfa americké soukromé konzultační zpravodajské agentury Statfor George Friedmana, že Washington se snaží zabránit sbližování mezi Ruskem a Německem, Kulagin řekl: „Pokud mluvíme o stejném vyjádření pana Friedmana, rád bych dodal, že též mluvil o úloze USA jako jediné supervelmoci... Dodal, že Washington dělá vše pro to, aby geopoliticky předběhl a ponížil Rusko. Považuji za vhodné ponechat tyto výroky pana Friedmana bez komentáře, mluví samy za sebe... K otázce překažení sbližování mezi Ruskem a Německem bych řekl, že pokud by si naši američtí partneři opravdu vytyčili takový cíl, klidně by se dal považovat za pokus poštvat proti sobě nejen vlády, ale i národy dvou zemí.“

Celý text je ve slovenštině ZDE

Psali jsme:

Vladimir Putin odhalil tajemství

Ruský soud poslal do vazby vědce obviněného za přednášku v Česku

Zeman je opět slavný po celém světě

Miliardář Dalibor Dědek: Tady každý nadává na stát a přitom ho chce šidit na daních. A proč se mlčí o jisté věci, která se týká Ruska?

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.