Zdeněk Zbořil: Soudkyně kauzy Nagyová nás má za pitomce, hází nám drzost jak psovi kost. Lidé soucítí s otloukaným Zemanem. A nový Porošenkův kůň...

01.06.2015 7:46

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Ponižující představení přinesla podle Zdeňka Zbořila mimořádná sněmovní schůze, která byla svolána kvůli hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Bohuslava Sobotky. Naopak na kongresu ODS nebylo nač se dívat nebo co poslouchat, zaujmout mohlo jen vykázání stranického plebsu k mikrofonům v uličkách. Politolog se věnuje i odvolání ministra školství Marcela Chládka a drzosti soudkyně, která v kauze Nečasová veřejně nezdůvodnila osvobozující rozsudek.

 Zdeněk Zbořil: Soudkyně kauzy Nagyová nás má za pitomce, hází nám drzost jak psovi kost. Lidé soucítí s otloukaným Zemanem. A nový Porošenkův kůň...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Adama Michnika, Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Pavla Svobody, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.)(z 25.2.) (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.)(ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.)Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.)(+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.) Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaJakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše PeszyńskéhoMartina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana ZilynskéhoStanislava Chernilevského, Andreje ZubovaKarla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Na závěr mimořádné schůze Poslanecké sněmovny svolané k hlasování o nedůvěře vládě se pouze 47 poslanců TOP 09, ODS a Úsvitu vyslovilo pro pád kabinetu Bohuslava Sobotky, 105 poslanců ho podpořilo a 32 se hlasování zdrželo. Předcházela tomu sedmihodinová debata, v níž byl hlavním terčem kritiky části opozice ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Stala se z toho schůze, kde nadávali ministrovi financí, že je bohatý, ale nepřišli s nápadem, jak zamezit tomu, aby se bohatí nedostávali do střetu zájmů. Útok na pana Babiše jako na zločince, jak byl také označován, byl skutečně ponižující,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Ponižující to bylo pro celou Poslaneckou sněmovnu, že k takovým hádkám vůbec dochází. „Ale hlavně to bylo ponižující pro ty militantní kritiky, pana Stanjuru, pana Fialu, paní Němcovou, paní Langšádlovou a další. Jestli si myslí, že jim to přinese politické body, tak já jsem přesvědčen, že ani náhodou, že to naopak ukazuje nízkou úroveň a chabou argumentaci. Tedy to, že tito lidé jsou nekompetentní. Nemluvě už vůbec o tom, že ani neměli šanci vládu svrhnout a že z toho udělali jenom svoji vlastní exhibici. Někdo tam v té souvislosti řekl, že to byli špatní herci. Já bych ještě dodal, že hráli i podle špatně napsaného scénáře,“ míní politický analytik.

ČSSD a lidovci si nebyli jisti, zda jim populismus opozice nepřinese body

Zatímco opoziční TOP 09, ODS a Úsvit tepaly vicepremiéra za hnutí ANO a Andrej Babiš jim slovní údery se srovnatelnou razancí vracel, koaliční poslanci z ČSSD a KDU–ČSL jako by nevěděli, zda mají Andreje Babiše hájit, nebo kritizovat. „To přičítám tomu, že do české politiky je geneticky vložena neloajalita. A týká se všech možných úrovní a mimo jiné také koaličních partnerů ve vládě. Myslím si, že reprezentanti KDU–ČSL a někteří členové ČSSD si nebyli jisti, zda ten populismus TOP 09, Úsvitu a ODS jim přinese, nebo nepřinese body. Proto mluvili ve stylu ‚Neříkám tak, ani tak, ale na moje slova dojde‘, jak se to používalo v některých komediích z první republiky,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Sněmovní debata jen potvrdila, že nejvíce leží ministr financí v žaludku svému předchůdci z TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, který už po x-té použil pro svůj útok metaforu s tygrem v masně a tvrdil, že dochází na jeho slova, že Andrej Babiš nedokáže odolat a kousne si, i když je vidět. Koaličním poslancům vmetl, že převzali odpovědnost za „Babišův korupční režim“. Podle něj mimořádná schůze přispěla k tomu, že si každý mohl ověřit, že ministr financí několik let lhal a dopouští se jednoznačného obohacování na úkor veřejných rozpočtů ve prospěch Agrofertu. V obecné rozpravě se naopak do Miroslava Kalouska pustil poslanec hnutí ANO Josef Hájek. „Kalousek byl minule pod parou tak, že se přestal ovládat. Byl jste hulvát čtvrté cenové skupiny,“ komentoval Kalouskův stav při jednání o podpoře biopaliv.   

Z ministra financí dělají oběť zástupci stran, které poctivostí neprosluly

Pochopitelně, že i Andrej Babiš, když si vzal slovo, zaměřil pozornost na místopředsedu TOP 09. V půlhodinovém vystoupení se soustředil na výčet všeho zlého, co podle jeho názoru Miroslav Kalousek způsobil jak České republice, tak jejím veřejným financím. Citoval rovněž z publikace Nadačního fondu proti korupci s názvem „Miroslav Kalousek a dvacet let jeho úřednických a politických her“ a svého soka označil za největšího zloděje. „Kradl tu dvacet let, má v tom už tradici,“ prohlásil Andrej Babiš a tvrdil, že Miroslav Kalousek zadlužil Českou republiku o 670 miliard.

Jejich tradičně ostrá slovní výměna nepřinese podle politologa Zdeňka Zbořila nijak citelné poškození šéfa hnutí ANO v očích voličů, ale ani žádný růst preferencí pro Kalouskovu TOP 09. „Jednak proto, že je už únavné to vidění české politiky jako spor mezi osobnostmi, nikoli mezi stranami. A to, že se to soustřeďuje na téměř osobní spor pana Babiše a pana Kalouska, nemá vůbec žádný význam. A hlavně to nepřináší body ani jedné, ani druhé straně. Dokonce bych se nebál předpovědět, že únavná, monotónní a bezobsažná argumentace, nikoli tedy pana Kalouska, ale těch ostatních z TOP 09 a ODS, spíš dělá z ministra financí jakousi oběť lidí, jejichž strany v minulosti zrovna neprosluly poctivostí a čistotou politických rozhodnutí, která členům těchto stran přinášela privátní prospěch,“ myslí si politolog.

Informování České televize o kongresu ODS bylo neúměrné jeho významu

Vicepremiér Andrej Babiš zmínil i to, že před pěti lety po něm byl požadován milion eur, aby prezident Václav Klaus nevetoval zákon týkající se biopaliv. „Vztahy v české politice jsou kontaminovány osobními animozitami dost často z bulvárních médií převzatými informacemi, které se neukazují vždy jako důvěryhodné. Zdá se mi, že se reprezentanti hnutí ANO až často nechávají zavlékat do těchto nekultivovaných sporů a diskusí, čímž by mohli ztrácet nějaké politické body. Ale to, že by byla nějaká přímá úměra mezi kritikou, kterou ti nedůvěryhodní reprezentanti TOP 09 a ODS prezentují na půdě sněmovny, si nemyslím. Spíš se jim bude jako bumerang vracet. To je vidět i na posledních preferencích a možná v dalších průzkumech uvidíme ještě větší propad těchto stran,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Opoziční ODS uspořádala o víkendu kongres a její předseda Petr Fiala sršel optimismem. Při představování mírně upraveného stranického loga upozornil, že tradiční modrý pták byl zachován. „Jen dostal modernější podobu a neletí doleva, ale vzhůru. Jako celá ODS,“ vysvětlil Petr Fiala. „Informování České televize o kongresu ODS bylo téměř neúměrné jeho významu. Nebylo se nač dívat, ani co poslouchat. Nezaznamenal jsem jedinou pozoruhodnou myšlenku kromě toho, že ODS chce snižovat daně a sociální demokracie je chce zvyšovat, což je úplný nesmysl a všichni to vědí. A jestli se pan předseda domnívá, že ODS letí vzhůru, může také znamenat, že letí někam do vesmíru, kde zanikne. To asi nechtěl říct, ale tak to ve skutečnosti skoro vypadá, že nové logo odpovídá situaci, že modrý pták byl vystřelen někam do prostorů, ze kterých se už nikdy nevrátí,“ konstatuje politický analytik.

Plebs byl odkázán k mikrofonům v uličkách, na pódium smělo jen šéfstvo

Mezi delegáty kongresu byl i politický glosátor, spoluzakladatel a dlouholetý člen ODS Petr Štěpánek. Připravil si projev, který však nepřednesl, což vysvětlil na svém webu. „Měl jsem toho docela dost na srdci. Jenže … za podmínek, kdy si kongresové pódium pro sebe vyhradili pouze bohorovní funkcionáři a diskusní příspěvky plebsu odkázali k mikrofonům v uličkách auditoria, jsem se odmítl téhle parodie na skutečnou kongresovou diskusi účastnit,“ napsal Petr Štěpánek, jenž se chystal kritizovat mimo jiné to, že někteří funkcionáři ODS jsou součástí trendu militarizace společnosti, pěstují nenávist jako oficiální zahraničně politickou doktrínu, jen se zpoza moskevské řiti přesunuli k bruselské či washingtonské. A zatímco se Evropa blíží Huntingtonovu Střetu civilizací, tak funkcionáři ODS slavně bojují za zákaz vjezdu dvacítky ruských motorkářů.

„Mně se tomu skoro nechce věřit. Protože kdyby to byla pravda, tak to potvrzuje ta moje slova, že pták vzlétl do neznámých prostorů, ve kterých brzy zkolabuje. A na samotném obsahu té kritiky je samozřejmě pozoruhodné, že takhle mluví člen ODS, jejíž většina, pokud vystupují v posledních dnech na veřejnosti, se chová opravdu tak, jak pan Štěpánek popsal. Možná některý z režisérů kongresu věděl, o čem chce pan Štěpánek mluvit, a proto na rozdíl od funkcionářů nemohl jako obyčejný delegát vystoupit na tribunu. I to je samozřejmě jenom další důkaz toho, že se strana propadá do stále větší beznaděje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Schwarzenberg si může myslet, že je na seznamu v dobré společnosti

To snad více pozornosti médií než kongres ODS vzbudila o víkendu informace o seznamu 89 evropských politiků, kterým Rusko zakázalo vstup na své území. Jsou na něm také exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle. Zmíněné kvarteto si ze zařazení na ruský sankční seznam nic nedělá a shodně vyjadřuje hrdost na to, že se na „černé listině“ ocitlo. „Když jsem se podíval na ta ostatní jména, tak jsem zjistil, že jsem ve velmi slušném klubu. Považuji to za vyznamenání,“ komentoval své zařazení na seznam předseda TOP 09 a předseda zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg.

„Pan Schwarzenberg by se do Ruska do konce života stejně už nikdy nepodíval. Ale na ty své slavné výlety na Krym, o nichž mluvil, že tam jezdil ještě jako reprezentant OBSE, může zapomenout. Samozřejmě že to je odvetné opatření. Ale reakce Evropské unie je zvláštní, když se ptá, co tím Ruská federace myslí. Copak si nevzpomíná na svoji argumentaci při sestavování a publikování seznamu evropských zemí? A ten je jistě bohatší. Ruská zahraniční politika prostě reagovala, jak je na diplomatickém poli zvykem. Když z někoho učiníte personu non grata, tak to odnese někdo z té protější strany. Jestliže se pan Schwarzenberg domnívá, že mezi těmi, co mají zakázaný vstup, je ve slušné společnosti, tak je to jeho názor, já si to nemyslím,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Kyjevský režim tone po Kerryho výtkách v beznaději

Zatímco Rusko přišlo seznamem nežádoucích, v sousední Ukrajině prezident Petro Porošenko jmenoval gubernátorem Oděské oblasti na jihu země bývalou gruzínskou hlavu státu Michaila Saakašviliho. Gruzínský politik je znám hlavně svým tvrdým protiruským postojem, který před sedmi lety vyvrcholil týdenním válečným konfliktem s Moskvou. Saakašvili přislíbil uskutečnit ve svěřeném regionu radikální reformy a kádrové změny, aby se Oděsa mohla stát metropolí černomořského pobřeží. „Z tohoto města lze udělat ekonomický zázrak, bez ohledu na stávající problémy. Budeme tu budovat novou Ukrajinu,“ přislíbil po svém jmenování gruzínský exprezident Saakašvili.

Podle Zdeňka Zbořila jde o důkaz toho, že kyjevský režim je tak vnitřně rozpolcený, že pravá ruka neví, co dělá levá. „Ale hlavně si myslím, že po výtkách, kterých se mu dostalo z úst amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, tone v jakési beznaději, že by na jednu stranu chtěli válčit, ale na druhou stranu nevědí jak. A to, že si pozvali pana Saakašviliho, ve své vlasti stíhaného za zneužití pravomocí, kterého zná celý svět jako pojídače kravat a jakousi komickou figuru světové politiky, je akce, kterou se bojím pojmenovat, abych se nedostal na seznam nějakých agentů Vladimira Vladimiroviče Putina. Tak jen řeknu, že je to hloupost, která svědčí o nízké úrovni ukrajinské vládní politiky a o tom, že jedna strana chce opravdu jet hot a druhá čehý,“ konstatuje politolog.

Pojídač kravat očekává, že se Oděsa stane místem světového významu

Na Donbasu trvá i nadále napětí, i když intenzivní boje ustaly po dohodách z Minsku v polovině února a po setkání ministrů zahraničí Johna Kerryho a Sergeje Lavrova. „Ale vývoj politiky nejen kyjevské vlády, ale i toho jihovýchodu je příliš spontánní, není tam  jasná tendence, z níž by se mohlo vyjít. Pro mě jsou varovná slova pana Saakašviliho, že o Oděse, jejímž je vlastně guvernérem, mluví jako o ráji na zemi, který vznikne zřejmě pomocí jeho kontaktů na Spojené státy. Jak říká, nejen přístav, ale místo téměř světového významu. Kdo zná trošku Gruzínce a jejich mužskou pýchu, kdy se chtějí za každou cenu představovat jako vítězové, toho okamžitě napadne, že mezi skupinu pomatených, kteří chtějí útočit na Rusko atomovými zbraněmi, se přidal další, který nemá všech pět pohromadě,“ míní Zdeněk Zbořil.

S děním na Ukrajině souvisí i petice, kterou ve čtvrtek projednával petiční výbor Senátu za účasti odborníků na ústavní právo. Její autoři požadují, aby byl prezident Miloš Zeman žalován u Ústavního soudu za šíření ruské propagandy například pomocí výroku, že na Ukrajině probíhá občanská válka. „Co když Miloš Zeman právě tímto jedná v našem zájmu, když udržuje dobré vztahy se státem, který je mnohými označován za možného agresora?“ zpochybnil ústavní právník Jan Kudrna tvrzení petentů, že prezident jedná proti zájmům naší země, a ani žádný z jeho kolegů se při hodnocení důvodů uvedených v petici s podáním ústavní žaloby neztotožnil.

Český prezident nemá na prosazení svých nápadů potřebný klacek

Zdeněk Zbořil je přesvědčen, že by se prezident Miloš Zeman dal kritizovat za to, zda si nechce na úkor evropské diplomacie ukousnout příliš velký krajíc, na který nemá dostatečné síly a dostatečný počet spojenců. „Někdy jeho výroky vypadají jako odvážná proroctví, jejichž slova se ovšem naplňují, jako například když mluvil o událostech na Ukrajině jako o občanské válce a považoval za hlavní nebezpečí Islámský stát. To mu vychází, ale dal by se kritizovat jeho postoj jako plán, který povede k projevu dobré vůle všech zainteresovaných a jednajících stran. Protože jak říkal Jan Werich, tak každý dobrý úmysl musí být také futrován klackem. A český prezident přece jen při vší jeho inteligenci nemá v ruce klacek, ale klacíček,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Přestože média veřejnosti servírují spíše Zemanovy přehmaty a kontroverzní názory, tak vedle silné pozice na Moravě podle průzkumů veřejného mínění posílil letos oproti loňsku v Čechách. Podle STEM z 35 na 44 procent a podle CVVM z 39 na 45 procent, což vyvolalo spekulace o jeho možné druhé kandidatuře. „Prezident Miloš Zeman byl otloukán ze všech možných stran. A jeho voliče, kteří začínali už být ve vztahu k němu laxnější, to povzbudilo a najednou s ním soucítí. U nás je zvykem, že spíš stojíme na straně těch, kterým se ubližuje, což je osud mnoha českých politiků. Ten sentiment ani nemusí být oprávněný, ale existuje, protože kritika pana prezidenta byla skutečně brutální ze všech stran a byla tak dlouhodobá, že se tím vyvolává i sympatie pro vyhlédnutou oběť,“ vysvětluje politický analytik.

Třetí nejdůvěryhodnější ministr se poroučel kvůli chování vůči podřízeným

Dva dny poté, co vláda snadno odvrátila pokus o vyslovení nedůvěry, ztratil ministr školství Marcel Chládek důvěru premiéra Bohuslava Sobotky, který se ho rozhodl z funkce odvolat. Oficiálním důvodem je nevhodné chování k podřízeným, především ženám, na což poukázal deník MF Dnes. Paradoxně den poté vyšel průzkum agentury SANEP, kde byl Marcel Chládek respondenty hodnocen jako třetí nejdůvěryhodnější ministr. „Chápu, že se mohly některé jeho podřízené pracovnice cítit urážené jeho chováním, protože to už jsme zaslechli zhruba před rokem. Možná že to ale bylo také jinak, třeba od nich chtěl také více práce. To ministerstvo školství je takový zvláštní moloch a zbytnělý útvar, kterému se dobře daří, když je tam každý rok nový ministr,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Pozastavuje se nad tím, že ministr Chládek okamžitě tvrdil, že jeho odvolání je důsledkem článků v MF Dnes a toho, že na jeho konci ve vládě měl zájem Andrej Babiš, který použil svého mediálního vlivu. To popírá šéfredaktor MF Dnes pan Plesl, a i když to zrovna není jeden z nejdůvěryhodnějších českých novinářů, tak bych mu věřil v tom, že nestačí jeden článek v novinách, byť sebevíc čtených k tomu, aby se utínala hlava ministrovi. Navíc když byl považován za ministra schopného. Když jsem si dohledával k panu Chládkovi informace, tak z toho, co se mi podařilo sehnat, se mi zdá, že to skutečně byl schopný ministr,“ konstatuje politolog.

Spíš než od Babiše mohly deníku chodit hanopisy z ministerstva školství

Z dostupných poznatků získal dojem, že Marcel Chládek rezortu rozuměl, a přičítá mu k dobru, že se nevěnoval přednostně vysokým školám, ale usiloval o reformu školství. „Pravda je, že těch nových nápadů měl až příliš, což mu mohlo způsobit potíže u jeho podřízených. Ale připadá mi, že dokonce ani v Parlamentu neměl nepřátel. A tedy když se pan Sobotka pro jeho odvolání rozhodl, musel mít nějaký závažný důvod, který my ovšem dosud neznáme. Ovšem premiér má plné právo svého ministra odvolat, jmenovat někoho jiného a nemusí k tomu uvádět ani příliš mnoho důvodů. Jestli se mu zdá, že práce koaličního kolektivu je nějakým způsobem narušena, tak toto právo může využít,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Nemyslí si ale, že by za ministrovým pádem byly jen články v novinách a že by média měla mít i do budoucna takovou moc. „To by se musela vést kampaň alespoň taková, jako se vede proti prezidentovi. Tam musel být důvod, který neznám. Ale protože ve školství mám spoustu zkušeností z dávné i nedávné minulosti a vím, že se tato praxe používá mezi takzvanými kolegy, kteří si lezou na nervy, tak nelze vyloučit ani to, že do Mladé fronty, ne že by tam pan Babiš posílal nějaký dopis či hanopis, ale že je posílali ti, co se chtěli pana ministra zbavit, a tak tam posílali nějaké pomlouvačné dopisy. Rychlost, s níž byl odvolán, však svědčí o tom, že ten důvod byl vážnější a možná ho pan premiér nechce prezentovat na veřejnosti, aby nepoškodil soudržnost koaliční vlády,“ míní politický analytik.

Soudkyně má národ za pitomce, když se odvolává na utajované skutečnosti

Závěr uplynulého týdne přinesl překvapení i v podobě osvobozujícího rozsudku nad Janou Nečasovou, dříve Nagyovou, a třemi příslušníky Vojenského zpravodajství. Soudkyně Helena Králová ho veřejně neodůvodnila, což udivilo i předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. „Rozsudky se vyhlašují veřejně, to je ústavní princip. I v případech, kdy se probírají utajované skutečnosti, platí, že rozsudek musí být vyhlášen veřejně, protože je důležité vědět, nejen jak soud rozhodl, ale i proč,“ vysvětlil Josef Baxa v Otázkách Václava Moravce. „Nemyslím, že rezort spravedlnosti nebo soudnictví jsou na vysoké úrovni a zřejmě to bude jeden z velkých problémů pro nejbližší dobu, jak řešit to, aby soudci nebrali úplatky a ještě se k tomu hrdě hlásili, jak jsme se nedávno dočetli,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Za nepochopitelné považuje, že soudkyně vynese osvobozující rozsudek, aniž by cokoli zdůvodnila a vymluví se na utajení informací. „Co je tajného na tom, že paní ředitelka sekretariátu, která si, jak víme z odposlechů, obtočila premiéra okolo prstu, takže bych už ani nemluvil o vládě Nečasově a Kalouskově, ale přímo o vládě paní Nagyové-Nečasové, že si nechala přes svoje kamarády sledovat manželku svého milence? To si ta soudkyně myslí, že devadesát devět procent národa jsou úplní pitomci a že jim může takovou drzost o utajení této věci předhodit jako psovi kost? Vždyť je to urážlivé,“ tvrdí politolog, přičemž nezpochybňuje to, že soudkyně mohla k osvobozujícímu rozsudku po zralé úvaze.

Lidová tvořivost bude sahat od politického vlivu až po úplatky v obálkách

Ale měla své rozhodnutí nějakým způsobem veřejně odůvodnit. „To, že se odvolá na utajení toho, že jedna paní nemá ráda druhou a že jedna je manželka a druhá milenka a že se do toho nechají namočit vysocí zpravodajští důstojníci, a pak se to prohlásí za utajenou záležitost, jako kdyby se jednalo o utajení války proti Ruské federaci, mi připadá úplně absurdní. Zveřejnění rozsudků je samozřejmě v Ústavě, i když to tam není precizně. Soudkyně si asi myslela, že když řekne, že je osvobozuje, tak to už je přednesení na veřejnosti. Ale alespoň minimální zdůvodnění u tak citlivé záležitosti si mohla dovolit, abychom nezískali pocit, že žijeme v nějakém absolutistickém systému, kde ani ten, kdo hlídá spravedlnost a dodržování zákonů, je nemusí sám dodržovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

To, že zdůvodnění soudkyně veřejně nepřednesla, zcela jistě zavdá důvody ke spoustě spekulací. „Když to je v takové tajnosti prezentováno, tak každého napadne všechno možné od politického vlivu – pamatujeme si čunkiádu a chování pana místopředsedy Nejvyššího soudu Kučery – přes úplatky v obálkách, jak se o tom mluvilo v souvislosti se soudcem Havlínem, až po celou řadu dalších úvah. To je asi to úplně nejhorší, že paní doktorka Králová neřekla, proč tak činí. Otevřela tím volné pole pro lidovou tvořivost a každý občan se v té záležitosti bude cítit soudcem a žalobcem,“ dodává politický analytik.

{relatedarticles title="Psali jsme:" articles="376579,375536,374541,373574,372556,371508,370459,369590,368458,367445" /

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…