Zdeněk Zbořil: Zeman má krunýř své jedinečnosti, Němcová a jiní mají smůlu. Na řadu věcí ohledně 2. světové války Západ radši zapomněl, například...

11.05.2015 6:47

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Především cestě prezidenta Miloše Zemana do Moskvy a sedmdesátému výročí konce druhé světové války věnuje Zdeněk Zbořil pozornost ve svém pravidelném ohlédnutí za nejzajímavějšími politickými událostmi uplynulého týdne. Zamýšlí se také nad výrokem polského prezidenta Bronislava Komorowského, že druhou světovou válku začal hitlerovský a stalinistický totalitarismus, ale i nad požadavkem advokátky Kláry Samkové úplně zakázat migraci.

Zdeněk Zbořil: Zeman má krunýř své jedinečnosti, Němcová a jiní mají smůlu. Na řadu věcí ohledně 2. světové války Západ radši zapomněl, například...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.)(ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.)Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Michaela Kocába (z 25.4.)(z 25.2.) (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.),  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.)(+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.) Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10.z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1)Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.)Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana ZahradilaJakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše PeszyńskéhoMartina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra HofhanzlaPetra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje ZubovaKarla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Anketa

Vadila vám Zemanova cesta do Moskvy?

9%
91%
hlasovalo: 11996 lidí

Na závěr své návštěvy Moskvy u příležitosti oslav 70. výročí vítězství nad nacismem, během níž uctil památku obětí druhé světové války, se český prezident Miloš Zeman sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzku hlav států tradičně nejvíce odsoudili Miroslava Němcová z ODS označením Zemanovy cestu za podporu Putinova kultu a Miroslav Kalousek, jenž hovořil o hrbení se před diktátorem. „Jejich setkání mělo výrazně symbolickou hodnotu, a to na obou stranách. U nás nepřekvapila kritika prezidenta Zemana, ale ani ocenění jeho postoje odlišného od většiny členských zemí Evropské unie,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj chtěl ukázat, že z Evropské unie přijel někdo, kdo má jiný názor na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. „Už tehdy, když prezident Zeman oznámil svoji cestu do Moskvy, to mělo velký ohlas. A v tomto duchu byla cesta také z ruské strany zřejmě organizována. A to, že schůzce byla věnována hodina z denního programu ruského prezidenta, svědčí o tom, že ruská strana chtěla dát najevo významné ocenění účasti prezidenta Zemana na událostech v Moskvě. I když také slovenský premiér Fico byl oceňován kvůli tomu, že přijel, tak pro ruskou veřejnost bylo hlavní setkání prezidentů,“ vysvětluje politolog.

Sankce budou muset být zrušeny, protože poškozují obě strany

Poukazuje ale i na odlišné postavení prezidenta České republiky a Ruské federace, a to ne kvůli velikosti, ekonomické či vojenské síle obou zemí, ale ústavněprávně. „Prezident Putin je na vrcholu státní pyramidy, u nás je sice prezident součástí moci výkonné, ale proti prezidentovi Ruské federace je jeho účast na výkonné moci podstatně omezená. Takže ten rozhovor byl na trochu nerovné úrovni. Ale asi nešlo o to, aby se dohadovaly ekonomické vztahy, protože pád vzájemné obchodní výměny je zřejmě nezadržitelný. A v tomto roce bude ještě horší, a to nejen z politických, ale i z různých národohospodářských důvodů. Ruská federace se obrací na asijské země a ti naši kontraktoři, kteří se domnívali, že na ruském trhu najdou nějaké kompenzace za ztráty v Evropě, tak se zmýlili,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

V samotném úvodu, jenž probíhal ještě za účasti novinářů, připomněl Miloš Zeman, že byl proti zavedení sankcí vůči Rusku. „Už jednou něco podobného řekl v souvislosti s výrokem prezidenta Putina, že se Rusko stane členem Evropské unie, že bude její vůdčí silou, a tím bude vyřešena celá spousta dalších problémů, tak prezident Zeman reagoval podobně, i když ne tak otevřeně. Ukazuje se, že sankce dopadají nejen na ruskou ekonomiku, ale i evropskou. A pro některé segmenty evropské ekonomiky to znamená výrazné ztráty. Takže to, zda se sankce budou rušit, nebo ne, a v jakém horizontu, není důležité. Pokud nedojde k nějakému konfliktu, tak budou sankce přinejmenším obcházeny, jako že už jsou. A stejně jednou budou muset být zrušeny, protože zřejmě poškozují obě strany,“ myslí si politický analytik.

Prezidentova úlitba jednání na tak vysoké úrovni

Zaujal ho výrok prezidenta Miloše Zemana, že politika je jako počasí, ale že je přesvědčen, že po nynějším ochlazení přijde oteplení a normální kulturní, politické a ekonomické vztahy. „To byla úlitba té ideologii ruské zahraniční politiky, která mluví o tom, že šakalové vyjí, ale karavana kráčí dál. Ruský pohled na dějiny a evropskou politiku je dlouhodobý a je formován historickými vztahy, jak dobrými, tak špatnými, a že Ruská federace tady stojí jako historický projekt, který je ohrožován, nebo vítězí nad svými nepřáteli, ale který je neotřesitelný. Takže tento názor bych nepřeceňoval, neboť to byla úlitba tomu, že byl prezident České republiky pozván a že se s ním jednalo na tak vysoké úrovni,“ míní Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Vojenskou přehlídku uspořádanou jako připomínku 70. výročí vítězství nad nacismem zahájil na Rudém náměstí v Moskvě prezident Vladimir Putin projevem, v němž poděkoval nejen sovětským veteránům za jejich bojové úsilí, ale i západním válečným spojencům za příspěvek k vítězství. „Naším společným úkolem se musí stát vypracování systému rovnoprávné bezpečnosti všech států odpovídající soudobým hrozbám, který bude vybudován na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky,“ prohlásil ruský prezident. „Když se mluví o mocenských instrumentech, které má Ruská federace k dispozici, tak se mluví o armádě, o ekonomice, o dodávkách ropy a plynu, tak se často zapomíná, že jednou z mocných zbraní je ruská zahraniční politika, což je dokonale vypracovaný instrument,“ tvrdí politolog.

Systém bez vojenských bloků je při nárůstů militantních skupin nepravděpodobný

Doporučuje se podívat, kolik našich – sice dnes protiruských – politiků absolvovalo Moskevský státní institut pro zahraniční politiku –  MGIMO. „To je škola, jež byla zřízena už za cara a produkuje politiky, kteří dost často hrají podstatnou roli nejen v zahraniční politice, ale i ve vnitřní politice Ruska. Mají tak soubor prostředků, kterými ovlivňují mezinárodní dění stejně tak jako vnitropolitické. Ta slova o rovnoprávné mezinárodní politice jsem už zaznamenal nejméně při třech různých příležitostech. Ale pokud se mluví o vzniku systému bez vojenských bloků, je to jenom přání, které je otcem myšlenky. Nezdá se mi to možné, zejména když vidím nárůst militantních skupin států, dokonce členských států Evropské unie, které volají dokonce po evropské armádě,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Prezident Miloš Zeman jednal se svým ruským protějškem o pětimiliardové pohledávce za stavbu paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu. „Možná to snaha prezidenta Zemana nevyřeší, ale je dobré, že se to dostane do agendy vlády Ruské federace, kam je to prezident Putin schopen přenést. Často vidíme rozvoj ruského impéria jen jako vojenskou záležitost, ale zapomínáme na to, že ještě možná stejně starou nebo i starší tradici v ruské expanzi hráli kupci. A že ta kupecká morálka je dodnes součástí uvažování o mezinárodní politice i v současném Rusku. Takže možná to téma, které se snažil pan prezident do toho rozhovoru vnést, má svoji hodnotu. Ale do naplnění cíle je od předložení takového požadavku, obávám se, v Rusku ještě daleko,“ konstatuje politický analytik.

Zeman prochází střelbou kritiků oděn do krunýře své jedinečnosti

Jednání byli z ruské strany přítomni ministr zahraničí Sergej Lavrov a Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov, z české pak kancléř Vratislav Mynář a jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a poradce prezidenta Martin Nejedlý. „To jistě vyvolá velkou kritiku, ale co mohou pánové Stanjura, Fiala nebo paní Němcová po útocích na prezidenta k tomu dál dodat. Už ho označili za paranoika, za psychicky nemocného a chtějí ho odvolávat z nejrůznějších nesmyslných důvodů. Opozice už vůči němu nemá další argumenty a prezident Zeman prochází jejich střelbou jako oděn do krunýře své jedinečnosti a oni nejsou schopni poukázat na to, jestli je větší zločin prezidenta republiky to, že odsoudí Pussy Riot, nebo nejmenuje profesory, nebo že jedná s prezidentem Putinem a ministrem Lavrovem v zastoupení České republiky na tak vysoké úrovni,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Oba státníci se nemohli vyhnout dění na Ukrajině, k němuž ruský prezident prohlásil, že je pro naplnění minských dohod do posledního písmene. „Příměří na Ukrajině je velice křehké, jak o tom mluví znalci poměrů. Ale jedná se stále o to nejdůležitější, kdo bude saturovat ten kolabující stát, kdo se bude finančně podílet na enormních dluzích. Zdá se, že Evropská unie to nechce být. Myslím, že pan prezident Putin touto zvláštní diplomatickou formou, typickou pro ruskou diplomacii, nabízí nějakou spoluúčast. Samozřejmě ale za jednoznačných garancí, že peníze nepropadnou do kapes soukromých nebo politických ukrajinských podnikatelů a že nezmizí,“ domnívá se politolog.

Putin se snaží naznačit EU, že co si na Ukrajině nadrobila, má také sníst

Dokonce odhaduje, že by prezidentu Putinovi ani nevadilo, kdyby krize na Ukrajině trvala dál, pokud by na ni Ruská federace nemusela také nějakým způsobem doplácet. „Protože my sice víme, že do Evropy proudí už tisíce ukrajinských emigrantů, ale za ruskou hranicí jich je na té ruské straně odhadem milion a půl. Ti nejsou takovou jednoznačnou imigrací, o kterou se musí stát okamžitě starat. Jsou to lidé, kteří jsou třeba u svých příbuzných a pohybují se po celém území Ruské federace, ale v určitém okamžiku mohou zatížit státní rozpočet nebo ekonomiku Ruské federace. Takže se mi zdá, že ta slova směřují k tomu, že se jedná také o peníze a že to ruská strana neříká tak brutálně, jak bych to řekl já, ale že se snaží naznačit Evropské unii, co jste si tam nadrobili, tak to si také snězte,“ míní Zdeněk Zbořil.

Sedmdesát let od konce druhé světové války se připomínalo na mnoha místech v Evropě. Na poloostrově Westerplatte v Gdaňsku, kde naopak začala, prohlásil polský prezident Bronislav Komorowski, že druhou světovou válku začal hitlerovský a stalinistický totalitarismus. Podle něj konflikt na Ukrajině připomíná, že v Evropě jsou stále temné síly, které se chtějí rozpínat a nerespektují státní hranice. „Mně se zdá, že polská zahraniční politika propadá jakési panice. Když to na Ukrajině začínalo, patřili k těm, kdo podporovali rozbití kyjevských dohod a svržení prezidenta Janukovyče. Teď jsou do toho sice velmi zataženi, ale nemají dostatečné síly. Projev polského prezidenta také reagoval na výtku prezidenta Putina, že Polsko se snažilo s Hitlerem uzavřít pakt o spolupráci už v roce 1934,“ soudí politický analytik.

Polský prezident zapomněl na mnichovskou dohodu a rozbití Československa

To byla doba, kdy ještě nikdo nevěděl, jak se nacistický režim bude vyvíjet, ale už se vědělo, že jde o diktátorský režim. „Zdá se mi, že pan prezident Komorowski zapomněl na to, že byl také Mnichov, rozbití Československa nebo, jak říkali na ministerstvu zahraničí velkoněmecké říše, že došlo k chemickému rozmělnění Československa. Polský prezident zapomněl, že tam se nedomlouvali Stalin s Hitlerem, ale především Hitler, Mussolini, Daladier za Francii a předseda britské vlády Chamberlain. Začátek války vidí až v okamžiku, kdy je přepadeno Polsko z obou stran na základě tajných doložek v paktu Ribbentrop-Molotov,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Stejně tak Bronislav Komorowski zapomněl, že od Mnichova do podpisu paktu existovalo desetiměsíční vyjednávání mezi vládou Sovětského svazu a vládami Francie a Velké Británie o tom, jak oddálit válku proti Sovětskému svazu. „Protože Stalin byl opravdu realisticky přesvědčen, že tím dalším cílem po Československu bude Polsko. A to všechno proto, aby Hitler mohl útočit na Sovětský svaz. O tom jsou napsány celé knihy, na které se zapomnělo. Ale je to trochu tak, že každý chce vidět tu válku, kdy začala a kdy skončila právě v jeho zemi. Takže pro Poláky začíná až přepadením Polska. Pro nás nejen 15. březnem 1939, který ostatní evropské státy příliš neberou jako počátek války, ačkoli pro nás to je, ale dokonce všichni rádi zapomínají na Mnichov, protože to je černá můra západoevropských zemí,“ upozorňuje politolog.

Komentátoři se jen výjimečně zmíní, že 8. květen byl konec války v Evropě

Vždyť světová válka přece nezačala ani v Polsku a neskončila ani v Berlíně, ale začala přepadením Číny japonskou armádou a neskončila ani v Tichomoří kapitulačním podpisem, nýbrž pokračovala dál v lokálních konfliktech v Malajsku, v Alžíru, v Indonésii a v Koreji. „Nám se to nezdá jako světová válka, ale těm místním obyvatelům ano, protože proti nim útočí koalice většinou evropských zemí a pro ně je to válka mezinárodní. My s pýchou oslavujeme 70. výročí konce druhé světové války a výjimečně se komentátoři zmíní o tom, že to byl konec války v Evropě. Ne snad, že chtějí popírat konec války v Tichomoří, ale máme v hlavě určité stereotypy, které nám vsugerovala historiografie, že druhá světová válka začala teprve útokem na Polsko a byla odtroubena kapitulací 8. května v Berlíně. Ani náhodou. I my víme, že po kapitulaci se bojovalo dál dokonce i na našem území,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Potěšilo ho, že se objevilo tolik vynikajících komentářů od historiků, které překryly nesmysly od Tomáše Klvani nebo historizujících novinářů, kteří si vymýšlejí teze z arzenálu politické propagandy. „Nepovedených komentářů bylo také dost. Standardně je to pan Kučera v České televizi, který si už výběrem udělá sestavu, o níž od začátku víte, že to nemusíte poslouchat, protože to jsou lidé, kteří opakují dvacet let stejné věci. Historiografie samozřejmě nepřestala být součástí politické propagandy, ale velká většina lidí si uvědomuje, že něco je historie, o které se má bádat na základě metod, které jsou historiografii vlastní, a něco jiného jsou politické komentáře či úvahy pamětníků. Ty jsou jen jakousi ingrediencí, ale pokud jde o úroveň, je na nižším stupni než klasická historická badatelská práce,“ tvrdí politický analytik.

Demografická zbraň se stala součástí mezinárodní politiky

Oslavy výročí sedmdesáti let od konce druhé světové války doplnily i v uplynulém týdnu otázky týkající se vlny přistěhovalectví, která sužuje Evropu. Nemilosrdně se na toto téma vyjádřila pro ParlamentníListy.cz advokátka Klára Samková, která považuje uprchlíky za skrytou vojenskou invazi a podle toho je prý nutné s nimi zacházet. „I kdyby mi měla miminka přistěhovalců umírat před očima, nenechám se vydírat,“ prohlásila Klára Samková, podle níž je třeba migraci zcela zakázat. „Paní Klára Samková je velmi temperamentní ve vyjadřování o různých politických problémech, až se jí stalo, že v politice neuspěla. Ale ten problém, o kterém mluví, je samozřejmě hodný pozornosti, protože se tím lidé zabývají a jsou mezi nimi extrémní a protichůdné názory,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

JUDr. KLára A. Samková, Ph.D.

  • BPP
  • kandiduji do europarlamentu za Alternativu pro ČR 2017
  • mimo zastupitelskou funkci

To svědčí o tom, že lidé nejsou schopni na tuto situaci reagovat, protože s ní nemají příliš zkušeností. „Dával bych paní Samkové dokonce za pravdu, že se ta ‚demografická zbraň‘, tedy migrace, stala i součástí mezinárodní politiky. Jen si vzpomeňme, jak kdysi jeden z významných ruských politiků jelcinovské éry upozorňoval na to, že Evropa by měla s Ruskem zacházet v rukavičkách, protože Rusko je hrází přívalu migrantů z východu. To měl do jisté míry pravdu, ale nečekali jsme, že příval migrantů přijde z jihu a z jihovýchodu. Když se podíváme na země, které byly rozbombardované a odkud lidé utíkají, aby si zachránili holé životy, tak se zdá, že s touto migrační vlnou útočící na stabilitu demografických poměrů v Evropě někdo mohl kalkulovat,“ domnívá se politolog.

Těžko zůstanou v domovech, které jim západní demokracie rozbombarduje

Kdo to byl, se však těžko určuje. Mohli by to být lidé, kteří špatně snášeli svoji postkoloniální minulost a kteří se snaží vrátit ke kolonialistickým manýrám 19. století. „Viz například vítěz britských voleb pan Cameron, který ještě před volbami řekl – a možná tím byly výsledky ovlivněny – že Velká Británie nepřijme žádné uprchlíky. Ministerský předseda v podstatě říká: ‚Nepřijmeme uprchlíky z těch zemí, se kterými jsme neměli nic společného, to si zařiďte vy sami‘. Takže ty názory paní Samkové jsou sice radikální, ale řekl bych, že nic neřešící. Stejně tak nic nevyřešil summit Evropské unie, který se měl týkat migrací,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Evropští politici tak jen v němém úžasu hledí na to, kolik se zase utopilo lidí, kteří se pokoušejí dostat ze severní Afriky do Itálie, popřípadě do Řecka. „Jsou tak maximálně schopni se dohodnout, že jim za pár dolarů pořídí nějaké deky a stany. Ale ta migrace není jen z Afriky, ale i z Kosova, což je také pozoruhodný fenomén. Jde o malou zemi, kterou jsme si vytvořili jako možný zdroj imigrace. Ten problém však není jen v té migraci. Ten je v tom, proč vzniká. Pokud jde o to, tak Evropská unie včetně našeho premiéra Sobotky mluví správně, když říká, že nebudou muset migrovat, když budou moci žít ve svých domovech. Ale jak to zařídit, když se jim my snažíme ty jejich domovy za všech možných okolností vybombardovat?“ klade politický analytik řečnickou otázku.

Jedna z největších chorob nového režimu jsou skryté vazby

Ministr financí Andrej Babiš jmenoval od 1. května novým náměstkem Miroslava Hejnu, jenž povede sekci 9, která dosud neexistovala. Před čtvrt rokem se podepsal pod zakázku, která bez soutěže svěřuje firmě BDO IT supervizi budování systému elektronických pokladen, s níž ale první náměstek Lukáš Wagenknecht nechtěl mít nic společného. Nový náměstek je spojován s Milanem Rusnákem, jenž patří mezi ministrovy poradce pro zavádění online pokladen pro živnostníky a v předlistopadovém Československu byl kolegou Andreje Babiše v exportní firmě Petrimex, která se stala základem nynějšího holdingu Agrofert.

„Faktem je, že za posledních pětadvacet let řada problémů, které kritizujeme, vznikala právě na základě takovýchto až osobních vazeb. Mně nevadí profesionální vazby, mně nevadí, když je pan Ťok ministrem dopravy, i když přišel z firmy, se kterou by se mohl dostávat do střetu zájmů. Ale to se mi zdá, že se dá ohlídat. Nedají se však ohlídat skryté vazby. Je proto třeba být ve střehu, protože toto je jedna z největších chorob nového režimu po roce 89. U lidí, kteří se dostávali do různých funkcí, se teprve po určité době ukázalo, že jim nejde o zájem obecný, ale soukromý. Nevím, jak to analyzovat, když jsou k tomu jen omezené informace a ještě ze zdrojů, které jsou panu Babišovi programově nepřátelské. Ale to neznamená, že bychom to měli opomíjet,“ dodává politolog Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Jourová jako Biľak?“ A dále Tereza Spencerová hlásí: Orbán a Sýrie, to mnohé naštve. Změny v USA

8:24 „Jourová jako Biľak?“ A dále Tereza Spencerová hlásí: Orbán a Sýrie, to mnohé naštve. Změny v USA

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Aby „hlavní ideoložka“ EU Jourová nedopadla jako Vasil Biľak, který …