Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Magdy Vášáryové, Pavla Svobody (ze 7.6.) + (19.5),  Adama Michnika, Marka Ženíška (z 2.6.) + (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) ( , Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

V posledních dnech zavála jakási vůně míru, pokud jde o Donbas: Separatisté předložili Kyjevu návrh reformy ústavy, který počítal se setrváním „jejich“ území na Ukrajině. Kdybyste seděla v Kyjevě, přijala byste takový návrh? A přijme ho Kyjev? Nemáme se bát, že takový „stát ve státě“ by byl Putinovou vytouženou „brzdou“ integrace Ukrajiny na Západ?

Naštěstí nesedím v Kyjevě na Bankové ulici, a tak nemusím přijímat zásadní rozhodnutí, která ovlivní životy milionů lidí. Nicméně, se setrváním Donbasu v rámci Ukrajiny počítá dohoda Minsk 2, takže rebelové vlastně jen dali najevo, že dohodu naplňují, nebo lépe, že je Moskva k jejich naplnění tlačí. Ostatně, Vladimir Putin den dva předtím v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera jasně řekl, že připojení Donbasu – po vzoru Krymu – nepřipadá v úvahu, a tak „donbaským“ vlastně ani nezbývá nic jiného, než v rámci očekávané reformy ústavy usilovat o co největší autonomii, přesně jak stanoví Minsk 2. Naopak Kyjev – ústy šéfa parlamentu Hrojsmana – vzápětí oznámil, že o změnách ústavy bude ochotný jednat jen s „legitimně zvoleným“ vedením Donbasu, takže je tu hned první zádrhel. Uvidíme, co bude dál, respektive zda Západ má opravdu zájem na naplnění Minsku, nebo zda mu vyhovuje chaos a nestabilita současnosti, a dá to svým loutkám v Kyjevu vědět, když už Putin zatlačil na ty své.

Máte samozřejmě pravdu, že by Donbas byl státem ve státě, ale za a) lze totéž jen s mírnou nadsázkou říci třeba i o Zakarpatí, Haliči a dalších ukrajinských regionech, které si od nové ústavy slibují fakticky totéž co Donbas, a za b) „brzda integrace“ je velmi nevhodný popis „procesu“, v jehož rámci se k EU nepřibližuje nejen Ukrajina, ale ani Moldavsko, Gruzie, Arménie nebo Bělorusko, státy zapojené do unijního projektu Východního partnerství. Třeba Moldavsko má s EU asociační smlouvu podepsanou už dva roky, a kde nic, tu nic; naopak, nyní tam řeší skandál s vytunelovanou miliardou dolarů, tedy osminou celého moldavského HDP, k němuž došlo za „reformního“ dohledu EU. „Integrujeme“ ale Moldavsko dál, nejspíš podle hesla „zloději, ale naši“.