Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.), Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Michaela Kocába (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Prezident Miloš Zeman navštívil Rusko při příležitosti oslav konce druhé světové války. I když jeho cesta vyvolávala již dlouho před tím, než k ní došlo, řadu obav a útoků, zda je či není vhodná, nakonec se uskutečnila. Přesto nechuť neodezněla ani po návratu hlavy státu – naopak. Nejen politici se nechávají slyšet s výtkami za některé Zemanovy počiny a výroky.
Aktuálně je prezidentovi vytýkáno hlavně to, že při jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem (při rozhovoru v ruském rádiu) uvedl, že EU by ještě letos mohla zrušit protiruské sankce vyhlášené kvůli anexi Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga to znepokojilo natolik, že se s písemnou stížností obrátil na premiéra Bohuslava Sobotku. Chce po něm jasné stanovisko k tomu, že za zahraniční politiku má být zodpovědná výhradně vláda, nikoli prezident. Je na místě znepokojení. A může být za určitých okolností – ať se nám to líbí, či nikoli – to, co předeslal Zeman – v brzku pravdou?
Zemana baví 'píchat' do vosích hnízd – a to nejen v Česku
„V Česku spolu se svobodou slova platí samozřejmě i svoboda názorů. Proto beru výroky prezidenta i jeho kritiků jenom jako debatu, která nic nezmění. Miloš Zeman má hluboko pod kůží fakt, že byl zvolen všelidově a že ústava mu dopřává vlastně absolutní názorovou nezávislost. Protože je dnešní svět rozdírán spoustou problémů, glosuje současnou situaci mnoho jazyků, včetně prezidentských. Prezident Zeman to dělá s chutí. Myslím si, že se tím i dost baví. I proto, že to má často podobu strefování se prakem do vosích hnízd – a to nejen v Česku,“ reagoval na výše položené otázky ParlamentníchListů.cz zkušený novinář a komentátor Jan Petránek.
Jak připomněl, tak tomu bylo také nedávno v New Yorku na židovském kongresu, stejně jako nyní v Moskvě 9. května. „Pokud se Zemanovi vyčítá, že tam mluvil i za EU, kdo mu to ale může zakázat? Evropská unie nemá jednotnou zahraniční politiku, vždyť, když se jedná v Minsku o vnitroukrajinské válce, za Evropu tam mluví Angela Merkelová a Francois Hollande. I když oficiálně v čele EU jsou jiní lidé. A Spojené státy, které se nejvíc angažují v usměrňování Kyjeva ve vztahu k Moskvě, Doněcku a Luhansku, tam nemají ani Kerryho, natož Baracka Obamu,“ naznačil Petránek.
Psali jsme:
Přiznal pak dál, že však souhlasí s řadou amerických komentátorů (viz třeba National Interest), že v Moskvě šlo 9. května o mnoho víc než jen přehlídku. „Je to ‚jen‘ zjevný důkaz, že rozšíření NATO až k ruským hranicím přimělo i Čínu ke sblížení s Ruskem. Kdosi to oglosoval, že už je málo šancí na to, že bychom mohli mít Evropu od Lisabonu k Vladivostoku. Zato se rodí asijský gigant od Šanghaje po Petrohrad. A toho si pořád u nás málo všímáme,“ konstatoval zkušený komentátor dále pro ParlamentníListy.cz.
Noční vlci a americký konvoj jako téma pro první stránky novin?
Na místě je pak zcela jistě i otázka na to, jak pohlížet na značně mediálně propíranou jízdu moskevských motorkářů, kteří si říkají Noční vlci. I v tomto ohledu se totiž jak názory občanů, tak politiků značně odlišovaly a byly důvodem mnoha sporů. Třeba i proto, že byly srovnávány s průjezdem amerického vojenského konvoje. Je podle Jana Petránka mediální pozornost a prostor tomu věnovaný skutečně na místě?
„Průjezd amerických jednotek i průjezd motorkářů byly jen málo významnou propagandistickou atrakcí. Nic víc,“ má dle svého vyjádření jasno dlouholetý zpravodaj a komentátor.
Psali jsme:
Otázkou tak zůstává, proč se přesto spory kolem obou akcí dostávaly na přední stránky novin.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
